Lesnický park – území pro přírodu i pro lidi

Dana Jakoubková | Pondělí, 07. srpen 2017 |

Jakkoli se to může jevit podivným, před potřebou chránit lesy pro jejich budoucí užitek stáli lidé už před více než šesti sty lety. První českou zprávu o významu lesů pro společnost sepsal císař Karel IV. a pod názvem Maiestas Carolina ji v roce 1355 zařadil pod obecně platný zákoník pro Země koruny České. Tehdy se vlastně započala historie našeho lesnictví, jemuž pak v druhé polovině 18. století císařovna Marie Terezie vtiskla podobu, která přetrvala dodnes a která není ani zdaleka celosvětově samozřejmá.

Ještě za Mariiny vlády bylo dřevo hlavním zdrojem energie a těžilo se živelně, což vedlo k první energetické krizi ve střední Evropě. Panovnice proto v roce 1754 vydala dekret o lesích, jehož hlavní zásadou bylo, že kdo kácí, musí i vysazovat, a kdo chce změnit půdu na jiné využití, ten musí mít souhlas příslušného úřadu. Toto velmi pokrokové a rozumné rozhodnutí se tak stalo základním pilířem moderního lesnictví, které se však v současnosti ani zdaleka netěší uznání široké veřejnosti v té míře, jakou by si činnost s tak dlouholetou tradicí zasloužila. Přitom od dob Marie Terezie se plocha našich lesů více než zdvojnásobila, což je důsledkem mimo jiné I toho, že lesníkům nařídila o lesy důsledně pečovat. A právě ona péče je jedním z atributů poměrně nové formy "chráněného" lesa zvané lesnický park.

Lesy jsou naším národním bohatstvím. Trvalý užitek ale přinášejí tehdy, když se v nich rozumně hospodaří. Lesnický park tak lze chápat jako snahu o podporu dochovaných hodnot v kulturní krajině, která je naší součástí a ve které žijeme.

---

Pilíře udržitelnosti

Území lesnického parku by mělo sloužit jako ukázkový model trvale udržitelného hospodaření v lesích a v krajině ve smyslu rovnováhy mezi environmentálním, ekonomickým a sociálním aspektem takového působení. Nejde tedy o to, jeho území zakonzervovat do neprodyšného obalu ochrany nejvyššího stupně, která by mohla životaschopnost lesa utlumit, až přetavit do nevyužitelné pralesní podoby a znemožnit aktivitu člověka, ale smysluplně využívat jeho zdroje v souladu s přírodou.
Lesnické parky jsou kulturním odkazem našich předků a výsledkem dlouhodobého, citlivého přístupu řady generací lesníků k lesu, přírodě a krajině. Parky jsou pouze alternativou, která garantuje zachování produkčního potenciálu rozlehlého krajinného celku v souladu s tradicemi života na českém venkově, bez rizika destrukce lesních ekosystémů a ruku v ruce se snahou o popularizaci lesnictví a o edukační činnost směrem k široké veřejnosti.
Lesnické parky vznikají na lesnicky významných lokalitách, v místech, kde lesníci svou činností a umem vypěstovali opravdu nádherné lesy nesmírné hodnoty.
"Udržování vysoké úrovně lesnictví, zachování jedinečnosti přírody a krajiny, udržení zaměstnanosti místních obyvatel, to jsou hlavní cíle majitele takového lesa a jsou v naprostém souladu se základními myšlenkami lesnického parku," říká Miroslav Pecha, ředitel lesnického parku Křivoklátsko.
Tři pilíře trvale udržitelného rozvoje, to znamená ekologický – ochrana přírody, ekonomický – zachování hospodářského využití území s cílem produkce dřeva jako jedné z mála obnovitelných surovin a sociální – podpora pracovního a rekreačního aspektu lesního prostředí pro místní obyvatele, vystihuje i slogan lesnických parků – Území pro přírodu i pro lidi. Záměrem lesnických parků tedy není omezování aktivit lidí, kteří jsou součástí krajiny, v níž žijí, ale naopak by mělo být využito jejich zájmu a vědomostí ke spolupráci při zlepšování stavu lesů a tím povzbuzena jejich zodpovědnost za stav přírody v jejich okolí. Jedním z programových pilířů lesnického parku je tedy i zcela volný přístup občanů do přírody, který u přísně chráněných formací, jakým je třeba národní park, není obvyklý. Ostatně v některých zemích jako třeba v Británii, občan nesmí vstoupit ani do lesa nechráněného, pokud je v soukromém vlastnictví. U nás mu v tom není bráněno a volný přístup do lesů je pro něj demokratickou výsadou. V rámci edukační činnosti organizují správy parků různé akce pro veřejnost a školy, jako denní i večerní pochůzky s průvodcem-lesníkem, různé semináře a kulturní akce a na svých webových stránkách informují občany o mnohém dalším.

Modelový les

Lesníci usilují o druhově pestrý les, který naplňuje ekologickou, ekonomickou i sociální funkci a který bude možné předat dalším generacím v lepším stavu. Vyvrcholením těchto ambicí je zařazení do mezinárodní sítě tak zvaných modelových lesů (The International Model Forest Network – IMFN) jako symbolu trvale udržitelného, přírodě blízkého hospodaření. V počátcích se tento program zaměřoval pouze na lesní hospodářství. Dnes je jeho působnost rozšířena na trvale udržitelné využití celé krajiny, v níž je les pouze jedním z komponentů. Tato iniciativa vytváří komplexní vztah mezi lidmi, komunitami, podnikatelskými subjekty, státními institucemi neziskovými subjekty. Jde o dobrovolné sdružení partnerů z celého světa, jejichž společným cílem je udržitelné hospodaření a využití krajiny. Síť umožňuje a podporuje mezinárodní spolupráci a výměnu námětů v oblasti trvale udržitelného využití krajiny v nejdůležitějších aspektech lesnické i sociální vědy. Jde o alternativu, která při správném společenském uchopení přinese potřebnou mezinárodní autoritu, marketingovou známku i turistický zájem.

Lesnický park Křivoklátsko
* založen v roce 2010 / plocha 17 000 hektarů

Jako první lesnický park v České republice a svým pojetím i první ve střední Evropě jej založili společně Lesy ČR s. p., Jerome Colloredo-Mannsfeld jako největší soukromý majitel lesů v ČR a Česká lesnická společnost Křivoklát. Do unikátního přírodního území ve středních Čechách jsou zahrnuty nejen křivoklátské lesy, ale i zemědělská půda a desítky obcí. Dnešní podoba Křivoklátska je do značné míry výsledkem stovek let soužití člověka s přírodou v poměrně vyváženém stavu. Dokonce tak vyváženém, že dal možnost vzniku „biosférické rezervace UNESCO" v rámci programu „Člověk a biosféra". Biosférické rezervace si vůbec nekladou za cíl „konzervaci území" formou ústupu od hospodářského využívání přírodních zdrojů. Naopak, smysl biosférické rezervace je v zachování tradičního způsobu využívání krajiny, které k dochování jejího stavu vedly, a to včetně zachování jejího produkčního potenciálu. "Přírodní zdroje v naší zemi nejsou neomezené a nemáme jich tolik, abychom s nimi mohli lehkovážně velkoplošně experimentovat," dodává k tomu Miroslav Pecha.
Mozaika smíšených lesů Křivoklátska představuje velice vhodnou výchozí pozici pro další postupnou přeměnu zdejších porostů. Žijí zde vzácné druhy ptáků, raritou je hnízdící pár orla mořského a po desítkách let se sem vrátili i bobři a vydry.
Park vznikl jako alternativa k národnímu parku, turistům jsou zde k dispozici různé trasy, odstavná parkoviště, přístřešky a desítky informačních tabulí, jimiž lesníci zvyšují informovanost o dění v lese a navazují kontakt s návštěvníky křivoklátské přírody. Jedná se o jednu z mnoha činností, kterými se lesníci snaží upoutat návštěvníky lesa a otevřít jim větší možnosti vnímání okolí a zpestřit využití volného času v lese. Každá tabule obsahuje informace o revíru, ve kterém se návštěvník nachází, a hlavně různé lesnické i jiné zajímavosti v nejbližším okolí. Získáte tak povědomí o bohaté myslivecké historii, pytláctví, o významných a památných stromech, způsobech hospodaření, netradičních lesních stavbách i o obyčejných lidech, kteří spojili svůj osud či život s lesním prostředím. Vše je doloženo řadou fotografií zaznamenávajících daná místa, která se pomalu, avšak neustále mění. Tabule jsou instalovány na přístupných místech turistických tras, na parkovištích nebo u cesty poblíž lesnicky zajímavé lokality, rovnoměrně ve všech šesti revírech lesních správ a též na území Colloredo-Mannsfelda, polesí Vlastec, které leží v lesnickém parku. Ke všem se jednoduše dostanete pěšky či na kole.

 Lesnický park Masarykův les Křtiny
* založen v roce 2011 / plocha 10 000 hektarů

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně, tedy účelovým zařízením pro studenty a pedagogy její Lesnické a dřevařské fakulty. S prestiží patřit mezi vedoucí subjekty resortu zabezpečuje obhospodařování univerzitního majetku a zároveň slouží široké veřejnosti, přičemž využívá svého nadstandardního rekreačního vybavení i bohatství a realizuje cílené projekty jakým je Lesní škola Jezírko či kulturní a společenská činnost na zámku Křtiny. Lesní pozemky s převažujícími dřevinami jako smrk, borovice, modřín, z listnatých dřevin pak buk a dub, zde vytvářejí souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj moravské metropole Brna a sahají až k městu Blansko. Lesy se tu vyznačují značnou pestrostí přírodních podmínek, která předurčila zřízení výukového pracoviště univerzity. Terén je velmi členitý s výraznými hlubokými údolími a žleby, zvláště řeky Svitavy a Křtinského potoka. Geologické podloží je tvořeno granodioritem, kulmskými drobami a vápencem, i proto se třetina parku nachází v CHKO Moravský kras. Zcela výjimečné postavení má park v naplňování estetické a výchovné funkce lesů. K tomu účelu byly v minulosti uchovány bez zásahu celé porosty s přirozenou skladbou dřevin. Z nich postupně vzniklo dnešních devatenáct přírodních rezervací o celkové rozloze 862 hektarů, to je zhruba osm procent rozlohy podniku. Pohodě i studiu slouží arboreta v Řícmanicích, Habrůvce a ve Křtinách. Přírodní krásy zdejší oblasti jsou dlouhodobě záměrně doplňovány, a tak vznikly objekty a místa, která zpříjemňují vycházky občanů blízkých měst a obcí v lesním prostředí. Na vyvýšeninách jsou udržovány výhledy, v komplexu souvislých lesů zase lesní palouky, kolem kterých jsou vysazovány cizokrajné dřeviny. Podchycovány jsou prameny a budovány lesní studánky. Na vybraných místech jsou umístěny památníky Lesnického Slavína. Tento soubor více než sedmdesáti památníků, studánek a pamětních desek věnovaný význačným lesníkům, umělcům tvořícím díla o přírodě, ale i zvěři, stromům a lesům samotným, je skutečným světovým unikátem.

 Lesnický park Bezděz
* založen v roce 2011 / plocha 18 000 hektarů

V pořadí třetí lesnický park, ale rozlohou největší v České republice, byl založen u příležitosti vyhlášení Mezinárodního roku lesů. Dominantním vlastníkem lesních porostů je stát zastoupený dvěma podniky – Vojenskými lesy a statky ČR, s.p., a Lesy České republiky, s.p., nezanedbatelný potenciál pak představují lesy ve vlastnictví obcí Bělá pod Bezdězem, Bezděz, Doksy a Zákupy. Polovinu parku tvoří lesy hospodářské, dále jsou zastoupeny lesy ochranné, které svou podstatou chrání křehkou rovnováhu stanoviště, a lesy zvláštního určení, které prioritně plní ostatní společensky důležité funkce jako například ochranu přírody, ochranu vodních zdrojů, zvýšenou rekreační či půdoochrannou funkci. Oblast kolem hradu Bezděz na hranici Středočeského a Libereckého kraje si lesníci nevybrali náhodou. Lesy kolem Bezdězu, hospodářsky využívané už od středověku, byly dříve součástí vojenského prostoru Ralsko, kde byl vliv veřejnosti eliminován. Díky tomu se podařilo uchránit přírodní bohatství, jehož součástí je i několik přírodních rezervací a památek nebo evropsky významných lokalit. Typickou dřevinou zdejších lesů je borovice, ale obdivovat můžete i rozsáhlé bukové porosty, kde nejsou výjimkou ani dvě let staré stromy. Do parku se nyní vrací i jedle, která zde dříve rostla, ze vzácných živočichů pak například orel mořský a ledňáček říční. Pro turisty je k dispozici mnoho turistických a cyklistických tras nebo stezek pro milovníky jízdy na koni.

Lesnické parky dokazují, že přírodu lze chránit i za předpokladu, že z ní máme užitek.

Lesnický park Podkomorské lesy
Nejnovějším přírůstkem do rodiny lesnických parků by měl být již brzy lesnický park Podkomorské lesy. Park chce zřídit Státní podnik Lesy ČR v lesích na obou stranách Brněnské přehrady v lokalitě, která je jednou ze dvou oblastí bezprostředně přiléhajících městu Brnu, s vysokým potenciálem rekreačního využívání účinků lesních ekosystémů. Celá lokalita má nejen hlubokou tradici lesnického hospodaření, ale i kulturně-historickou. Nachází se zde mimo jiné i původně zeměpanský hrad Veveří, založený v roce 1050, a do lesů mezi Ostrovačicemi a Brnem umístil Vilém Mrštík děj románu Pohádka máje. Zamýšlené hranice lesnického parku budou kopírovat současný Přírodní park Podkomorské lesy, pro který je velmi typický výskyt velmi starých stromů. Například v rezervaci Jelení žlíbek je od roku 1979 chráněn 120–200 let starý bukový porost s přirozeně dožívajícími staletými stromy a nově rašícími mladými stromky. V podmínkách Podkomorských lesů by měl lesnický park sloužit zejména k rozvoji udržitelného turismu, myslivosti a dalších zájmů veřejnosti.

Info:
www.lpkrivoklatsko.cz
www.slpkrtiny.cz
www.lesnickyparkbezdez.cz
www.lesycr.cz

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 13
Líbil se Vám článek?013